Září – měsíc radosti

Vážení přátelé. Máme tady další, v pořadí již devátý měsíc letošního roku. Co si budeme nalhávat, ale podzim už nám visí na vlásku a byť chceme víc nebo míň, moc rozkvetlých rostlin na zahrádce už nepotkáme. Ovšem to nám vynahradí dozrávající ovoce a zelenina. Pokud tedy nějaká úroda vůbec je. V případě, že jste na tom v tomto roce s úrodou jako já, máte po starostech. Není totiž vůbec nic. Můžete jedině počkat až opadne listí a pohrabat zahrádku. Ano, kdo má zavařeno, ten je na tom dobře, ten kdo to doposud nestihl, už to moc nedožene.
Kdo má co a chce, má prostor k tomu, aby svoji zahrádku nebo zahradu obohatil o nové okrasné stromky. Proto jsem na svoji nově vybudovanou sklaku usadil nějaký ten plazivý jalovec  a dosadil různobarevné růže.   Z  tohoto úhlu pohledu mám relativně splněno. Musím přesadit Magnolii, ovšem to má ještě nějaký ten den čas. Stále si nejsem jistý místem, který pro tuto nádheru mám připravené. Je to krasavica, která je náchylnější k průvanu a nerad bych jí ublížil špatným výběrem místa. Na tom stávajícím se jí daří více než dobře.
Pomalu se chystáme na přípravu půdy k jarnímu osevu. Za tímto účelem by bylo dobře, kdybychom si nasbírali semena odkvetlých letniček.  Pokud nejsou dostatečně suchá, není vůbec na škodu, pokud je dosušíme. Jestliže patříte mezi pěstitele trávníků, čili ty, kteří si na krásně střiženém pažitu zakládají, je nejvyšší čas ošetřit trávník proti plísni sněžné.
A na závěr si dovolím malou, ale důležitou poučku. Pokud obíráte jablka nebo hrušky, dávejte dobrý pozor, aby se jednotlivé plody vzájemně nepoškodily.  Naše práce by přišla vniveč.  Při jejich poškození hrozí hniloba. Postupujeme tak, že ovoce obíráme od střední části stromu nahoru. Uložíme do bedýnek a do sklepa. Pokud máte kvalitní sklepní prostory, vydrží Vám až do Velikonoc.
Oblíbené téma, zejména u nás na Valachoch. Trnky patří do bečky, ať si říká kdo chce a co chce. Je to tak. Určitě znáte fórek, který říká, že: „celý svět sa bójí AIDS, enom na valachoch sa bojíja Šárky“. Ano, na tom něco bude, řekl bych, svatá pravda. Problém je v tom, že pokud je nějaký strom napadený touto zhoubnou nemocí je jednak postrachem pro své okolí a hlavně – je nevyléčitelný. Čili strom vykopat, zapálit a zasadit místo něho zemáky. A uznejte sami, pálit ze zemáků, to prostě nejde nebo ano?
Tak jako je měsíc březen měsícem knihy a duben měsícem bezpečnosti, je září měsícem sklízení plodů naší práce. V okamžiku, kdy sklidíme úrodu, musíme po sobě uklidit a samozřejmě připravit záhonky na další vegetační období.  Z našich záhonků je potřeba odstranit plevel, pohnojit a provést orbu. V našem případě použít rýč a porýt. V dnešní době je poptávka po našem domácím „českém“ ČESNEKU. Ten můžeme vysazovat pomalu až do poloviny října, tady nám nic neuteče. Odborníci říkají, že by se neměl sázet do půdy, kde byla cibule, rajčata, brambory a pozor, česnek jako takový. To znamená, měnit místa.
No a pokud máte zatáhlé, čtěte zamočené bečky, máte do nich co sbírat, je to ideální nakročení do podzimní části roku. Až se Vás zima zeptá, co jste dělali na podzim, nebudete muset bezradně krčit rameny.