Vážení přátelé
Nejvyšší hokejová soutěž na domácích kluzištích začíná nabírat na obrátkách. Hokejové kluby mají mezi sebou rozehrané partie, které jsou místy hezky vyhrocené. Série mezi týmy Vítkovic a Kometou Brno v tomto směru není žádnou výjimkou. Rozehrané příběhy mezi jednotlivými hráči jsou kolikrát hodně na hraně.
Nedávno jsem se byl na zápas těchto soupeřů podívat ve Vítkovicích. O tomto utkání jsem psal: http://www.valasskyklebetnik.cz/hc-vitkovice-ridera-versus-hc-kometa-brno-na-vlastni-oci/
Proto jsem si nemohl nechat ujít příležitost vidět na vlastní oči utkání play off právě mezi těmito celky. Brno si z ledu Ridery odvezlo vedení v sérii dva nula a plno vyhrocených okamžiků. Nejenom já jsem byl zvědavý, jaké pokračování nabídne hala Rondo v Brně.
Mimochodem, když už mluvím o Rondu. Bývaly doby, kdy jsem pracoval v Brně. Bydlel jsem kousek od tohoto místa a včera se nám zdařil husarský kousek. Povedlo se nám zaparkovat ani ne dvě minuty chůze od haly. Přitom je všeobecně známo, že u Ronda se skoro zaparkovat nedá. Takový lehký majstrštych. Mimo fasád, vyměněných oken a pokácených stromů se tam za těch bezmála třicet let nic nezměnilo. Já pamatuji doby, kdy do tehdy nové haly Rondo na hokej nechtěl nikdo chodit. Hokej v té době zažíval těžké časy, které skončily tím, že v Brně takřka „vyhynul“.
Dnes je situace naprosto odlišná. Libor Zábranský udělal neskutečný kus práce. Klobouk dolů před tím, co dokázal. Pokud se opět vrátím zpátky v čase, musím povědět zajímavou věc. Libor Zábranský se vrátil ze světa s myšlenkou, že oživí Kometu. Byl považován za blázna a snílka. Kdekdo mu předhazoval, že to je nesmysl. Doslova a do písmene. A to ještě používám ten jemnější, slušnější výraz. Podívejte se na to dnes. V Rondu je na každé utkání narváno. V hale je fantastická, místy až fanatická atmosféra a hokej tam je posvátným sportem. Nejinak tomu bylo i včera. Pro mě jako nezaujatého fanouška naprosto skvělý zážitek. V myšlenkách jsem se ocitl o hezkou řádku let zpátky. Vzpomínky, zážitky, ale taky jemné hříchy mládí se vrátily.
K samotnému hokeji toho jde napsat hodně, ale to jste mohli vidět v televizi. Ovšem určitě všichni víme jaký je rozdíl sledovat zápas v televizi nebo být přímo v centru dění. Já jenom napíšu, že mě hokej zejména v první třetině neskutečně bavil. Parádní podívaná v parádní atmosféře. Zaujal mě výkon Martina Erata. To je pan hokejista. Je až neskutečné, jaký vliv má na výkon týmu tento hráč. Radost sledovat jeho pohyb na ledě.
Z pohledu fanouška hokeje je mi líto jedné skutečnosti. Po třetí vstřelené brance domácích bylo o osudu utkání prakticky rozhodnuto. Osobně bych byl raději, kdyby se utkání rozhodovalo do posledních okamžiků. Do úplného konce, než zazní závěrečná siréna po třetí třetině. Neskrývám, že bych klidně bral i nájezdy. Prostě napětí do posledních možných okamžiků. Ovšem obávám se, že toto byla jenom moje představa. Fanoušci kolem mě byli s průběhem utkání naprosto spokojeni. Takto můžu konstatovat, že Brno ve včerejším utkání Vítkovice jasně přejelo. Touto výhrou navlékli komeťáci třetí korálek na postupový náramek. K postupu do semifinále jim zbývá už jenom jeden. Pokud ho zvládnou navléci, mají ho v kapse. Pokud zopakují včerejší výkon v dalších zápasech, může být titul reálnou skutečností.