Koeficient versus realita

Vážení přátelé. Minulý týden jsem měl příspěvek, kde jsem psal, jak špatně si vedou naše fotbalové týmy v souboji o koeficient. Zejména když Liberec a Mladá Boleslav dostali takovou nakládačku. Nechtěl jsem být velký škarohlíd, ovšem jak se ukazuje, byl jsem opět realista. Přiznávám se k tomu, že do odvet jsem věřil Spartě a dále držím palce Plzni. Pokud se povede uhrát Liberci a Bolce nějaký bod, bude jenom dobře. Přestože si myslím, že na postup to nebude. Na evropském kolbišti totiž fandím českému týmu bez ohledu barvy dresu. Fandím a prožívám to.
Dnes Sparta předvedla, že její hráče nějaký koeficient a Liga mistrů v podstatě nezajímá. Pokud by hráči tohoto celku měli zájem tuto soutěž hrát, museli by k utkání přistoupit úplně jinak. Ukazuje se, že fotbalistu nedělá nagelovaný účes nebo krásně vyvedená kérka (nejlépe pak všude, možná i na prdeli). Fotbalistu dle mého skromného názoru dělají mimo jiné naprosto odlišné atributy jako např. bojovnost, nasazení, zaujetí pro hru a pokud se mi nedaří, tak zarputilost a snaha s tím něco udělat. Rozhazováním rukama a blbýma kecama ještě nikdo nikdy nic neuhrál.
Abych byl upřímný, myslím si, že Pavel Vrba v Plzni dokázal něco, co se na našich trávnících už asi dlouho opakovat nebude. Pane Vrbo, klobouk dolů. Chci věřit, že to co s Plzní, provedete s reprezentačním výběrem.