Vážení přátelé
Pro fotbalového fanouška je právě probíhající mistrovství Evropy hráčů do 21 let na našich stadionech přehlídkou příštích světových fotbalových hvězd. Neodolal jsem ani já a vydal jsem se mrknout na utkání mezi celky Portugalska a Itálie. Jak zápas probíhal, to jste mohli vidět v televizi nebo si přečíst v novinách. Je proto zbytečné se rozepisovat o jeho průběhu. Já si dovolím něco málo poznámek k tomu, co mě zaujalo.
Do Uherského Hradiště se přijel na tento zápas a zejména na celek Itálie podívat ambasador celého turnaje Pavel Nedvěd. Ten se tak vrátil na stadion, který byl svědkem jeho rozlučky s bohatou reprezentační kariérou. Na tom utkání jsem byl a pamatuji si docela přesně, že Pražáci z toho nadšeni nebyli. Jejich představa byla, že očekávaná rozlučka proběhne v Praze, nejlépe na Letné. Tehdy dostal i pětilitrový demižónek slivovice a mě by zajímalo, zda si ho náhodou nenesl Pavel Nedvěd i tentokrát. Ale to není vůbec podstatné a důležité. Daleko důležitější bylo vidět na vlastní oči, jak ho vítali a jak se k němu hlásili členové výpravy Squadra Arzurry. Reportéři a televizní štáby se kolem něj sesypali doslova jako roj vos. Když vystupoval z auta, nikdo mu řekl jinak než Grande Paulo. Bylo by zajímavé vyčíslit, pokud to vůbec nějak jde, z kolika procent je to ještě stále Čech a z kolika již Ital. V každém případě je to velká osobnost. Jak jsem sám viděl, nejenom našeho fotbalu.
Dále se musím zmínit o nově položeném trávníku na Městském stadionu v Uherském Hradišti. Je opravdu fantastický. Zavlažovače řízené počítačem, na to jsme už zvyklí, ale ta hustota, barva, vůně. Když jste do něj vzdáleni tři, čtyři metry, vypadá opravdu skoro jako umělka nějaké šesté generace. Nádhera. Úplně mě svrběly nohy a měl jsem co dělat, abych odolal pokušení a nevkročil na něj.
Neodpustím si poznámku k distribuci lístků na jednotlivá utkání. To je kapitola sama o sobě. Tady si UEFA trošku zavařila. U nás na Valachoch by se řeklo, že si nasrala do vlastního hnízda. O malé Euro je mezi fanoušky velký zájem, ale rozdělování lístků silně za tímto zájmem pokulhává. Je to velká škoda. Mockrát se FAČRu nezastávám, ale tady si myslím, že je v tom z takových šedesáti procent a dost možná i víc nevinně.
A co povědět k samotnému utkání? Je vážně rozdíl se na fotbal dívat v televizi nebo být přímo u toho. Navíc pod světly. Můžete mít úhlopříčku třeba metr padesát a kvalitu HDD, není to ono. Fotbal je dnes úplně někde jinde než před pár lety. Kde jsou ty doby, kdy stoper, důvěrně zvaný zametač, stál patnáct metrů za obranou, aby měl fóra. Já osobně bych v dnešním pojetí hry, chtěl být krajním obráncem. Kolik ti toho naběhali, to bylo neskutečné. Nahoru a dolů, ti borci byli u vápna častěji než útočníci. Musím někde na netu najít statistiku. Práce s míčem, zpracování míče, přihrávky, periferní vidění. Je úplně jedno zda jde míč po zemi nebo letí vzduchem. Prostě se přilepí k noze a tečka. Hráči se po hřišti přesouvali a vykrývali prostory jako když na sebe stavíte kvádry. Zkrátka radost pohledět.
Taky mě zaujalo, kolik borců běhá v tomto věku po trávníku s plnovousem. To se tak často nevidí. Snad v každém mančaftu se jich najde hned několik. Nakonec se ukázalo, že největší chybou utkání byl konečný výsledek. Nula nula není nic, co by nezaujatého diváka mělo zvedat ze sedaček. Musím pochválit rozhodčí. Přestože to bylo pro vývoj ve skupině nesmírně důležité utkání odvedli velmi dobrý výkon.
Pokud se chcete podívat na fotky, můžete mrknout na tento odkaz do galerie:
http://www.valasskyklebetnik.cz/galerie/nggallery/album/italie-portugalsko-u21