Vážení přátelé
Utkání naší nejvyšší fotbalové soutěže se začínají podobat povedeným klaunským číslům, která jsou k vidění v cirkusových stanech. Na trávníky ligových stadionů však rozhodně nepatří. A vida, přesto jsou tím hlavním, o čem se v posledních týdnech, po každém ligovém kole mluví a píše.
Bohužel, je smutnou realitou našeho fotbalu, že ligový hráč neumí pořádně chodit a má problém se stabilitou. Sotva ucítí kontakt, je hned na zemi. Zdá se Vám to nepravděpodobné? No tak si to zrekapitulujme. Pohled zpátky je jednoduchý.
Zápas Sparty a Slavie přinesl herecký výkon, který předvedl Ruslan Mingazov. Hráč v sešívaném dresu. Působilo to na mě tak, že tento úmysl musel mít ve svém scénáři už při nástupu na trávník.
O týden později nám svůj herecký talent předvedl Josef Šural. Právě ten byl z tábora Sparty největším kritikem Mingazova. Na trávníku ukázal, že si z jeho umění filmovat něco vzal. Sudí Jílek však tento moment ustál a od komise rozhodčích trestán, na rozdíl od svého kolegy Fraňka nebyl.
Včera nám oblíbenou hereckou disciplínu fotbalistů předvedl v přímém přenosu proti Slovácku Martin Zeman, hráč Viktorie Plzeň. Sám jsem zvědav, jak jeho číslo vyhodnotí komise a jaké důsledky to bude mít pro sudího Orla.
Já osobně si nemyslím, že rozhodčí pískají tyto filmované penalty záměrně. Když se podíváte na Ligu mistrů, je tam mnoho sporných momentů včetně momentů penaltových. Nepředpokládám, že si někdo z nás myslí, že to je od sudích, kteří jsou z jiných zemí záměr.
Ano, sudí má na rozhodnutí zlomek okamžiku. Nemá možnost situaci rozebrat a hodnotit záběry z několika kamer. Upřímně říkám, že to není jednoduché. Pokud nařídí penaltu špatně, je to chyba. Dá se očekávat, že od komise rozhodčích bude po zásluze odměněn.
Co mně však neskutečně vadí, to je skutečnost, že hráč vyvázne bez trestu. Je v podstatě pochválen svými kolegy, jak to udělal dobře. Výsledkem je, že v dalším kole může hrát a v klidu dělat z fotbalových fanoušků blbce.
Pokud by disciplinárka jasně ukázala, že toto trpět nebude a hráče potrestala zákazem startu třeba na pět utkání, byl by klid. Určitě si každý vzpomene na teatrální pády hráčů, tehdejších reprezentantů Lafaty a Limberského. Přijde mně to tak, že to byl začátek dnešních komediantských představení výše zmiňovaných hráčů. Dokud se neudělá pořádek, tak……Ovšem jak to v našem fotbale chodí, nám ukazuje nedávný příběh stížnosti z Teplic.
Víc už snad ani není potřeba dodávat.